Wednesday, April 19, 2017

Bogota WTA - tenis vysoko nad mořem

Z Bogoty jen ve zkratce, jelikož jsem nemohl využívat počítač, který mi nebral proud ze zástavky a nešel nabíjet. Nevěděl jsem, že turnaj má skoro dvacetiletou historii, myslel jsem, že se hraje krátce zhruba pět let. V Bogotě vládnou těžké podmínky na tenis a když se podíváte na vítězky z minulosti, nebo kdo letos hraje čtvrtfinále, nebo semifinále turnaje, tak poznáte že sem se vyplatí jet hráčkám, kterým to moc neletí. 

Bogota leží 2.526 m.n.m a všechno tady neuvěřitelně letí. Hráčky pletou o čtyři až sedm kilo více a stejně se snaží údery brzdit, aby jim to nelétalo do autu. To proč jsou tady úspěšné hráčky, které jen "plazí" a drží míč. Tady se nemusejí bát, že by hrály krátké údery. Skoro nechápu, že tady se podařilo vyhrát jednou Francouzce C. Garcia.

Jinak turnaj se snaží dělat maximu na jejich poměry. Hraje se v pěkném areálu, který sousedí s golfovým hřištěm. Zázemí je skromné, hráčky mají šatnu plus místnost pro fyzio a jedna velká místnost s platovými židlemi jako players´lounge. Dále to je všechno a zbytek od wta officu, vyplétání raket a dalších místností jsou v kovových buňkách mezi kterými vede úzká ulička za restaurací. V player´s lounge měly hráčky aspoň po celý den ovoce. Bohužel šatna pro trenéry nebyla, první den jsem poznal toaletu pro místní, než mi Honza Příhoda ukázal lepší pro civilizovanější svět.
  
Cesta z tenisu na hotel je zážitek, bohužel na nás dvakrát zbylo poslední sedadlo v autobuse. Při průjezdu na děravých silnicích jsem dvakrát tečnul hlavou strop autobusu. Místní řidič určitě nemá lehkou nohu na pedálu a často se jede plyn, brzda, což je na kinedryl.

Turnaj v Bogotě je pouze o mentálním nastavení hráče. Není o tenise, ale o tom jak se s tím hráč dokáže vyrovnat v hlavě. Jestli v hlavě zvládne ustát častější chyby, nebo jestli ho to rozloží. Více chyb a dost i záludných k tomuto turnaji patří. Při prvním tréninku jsem zahrál pár čopů a ty opravdu plachtily, už jsem čekal, kdy míč začne klesat, ale on pořád letěl nahoru a dál. Více kil vypleten nahoru to chce, hráčky pletly o 3-7 kil více oproti normálu, ale ne každému to sedne. Třeba Denisa Allertová ani kila dát nahoru nemohla, protože hned začala cítit ruku.

Na kondici je to vynikající být takhle nahoře, ale během pěti dnů turnaje lapáte po dechu a není to jednoduché v tom hrát. Pamatuji s pár juniorských turnajů ve vyšší nadmořské výšce a vždy to o hodně více létalo, třeba v Klosters na ME do 18 let, nebo u Johanesburgu.


No comments: